Ve dnech 8. až 12. září 2014 proběhl adaptační kurz 1. A – týden nabitý krásnými zážitky, závoděním, úsměvy a navzdory škaredému počasí i dobrou náladou. Celý týden se nesl v duchu týmové spolupráce a soutěžení, při kterém se všichni noví spolužáci navzájem poznávali. Z mého pohledu splnil adaptační kurz veškerá očekávání a mnohá ještě předčil.
Musím velice pochválit své pomocníky (Jan Vindiš, Kateřina Janovská, Kateřina Bortlová, Andrea Strnadlová, Samuel Dušek, Kryštof Novák a Pavel Kotala), kteří odvedli skvělou práci. A také chci pochválit celou svou novou třídu za velkou bojovnost, touhu dotáhnout všechny úkoly do konce, za vytvoření velice příjemné atmosféry a za spolupráci. Bez vás by ani sebelepší program neměl šanci na úspěch.
A jak se celý týden líbil žákům 1. A? To si přečtěte v pokračování tohoto článku pod fotogalerií. Jsou v něm zachyceny názory všech účastníků kurzu a vytváří tak mozaiku všech zážitků. Připravte se na dlouhé čtení, které ale určitě stojí za to!
Jana Pánková, třídní učitelka 1. A

Druhý týden na nové škole byl pro 1. A ve znamení adaptačního kurzu. (Š.Š.) Každý, kdo byl na střední škole, ví, že nová škola znamená nový začátek. A k novému začátku patří noví přátelé. (A.M.) Náš příběh se odehrává na různých místech, ale můžeme začít zde, na gymnáziu v Novém Jičíně. (N.C.)
Všechno to začalo 8. září 2014 v 8 hodin ráno. Sešli jsme se v učebně 213, kde nás s úsměvem na tváři přivítali instruktoři Honzík, Sam, Kryštof, Koty, Andy, Katka a Kačmunda. (K.M.) Hned první den jsme byli rozděleni do pěti týmů a soutěžili jsme spolu. (M.K.) Krásně nám hřálo sluníčko, takže všechno šlo jako po másle – přelézání sítě, hledání mafiánů, zopakování abecedy, vitamín D nám vážně prospěl. (J.K.) Na konci pondělního programu jsme si vytvořili „Allstar Team“, tedy všichni kluci, a hráli zápas ve frisbee ultimate proti vedoucím. Prohráli jsme, ale dali jsme jim zabrat. (D.H.)
Z úterý jsem si jako největší zážitek odnesla discgolf – nikdy dříve jsem to nehrála a abych řekla pravdu, ani jsme nevěděla, že něco takového existuje. Ačkoli se nedá mluvit o objevení skrytého talentu, bavilo mě to. (T.N.) Kolem půl jedné jsme hráli takovou zjišťovací hru s tím, že na otázku jsme mohli odpovídat pouze ANO/NE, a díky tomu jsme se o sobě hodně dozvěděli. (O.F.)
Nejvíce mě ale bavil třetí den, protože uspořádat soutěž ve stylu „Amazing race“ byl snad ten nejlepší nápad, který kdy kdo mohl vymyslet. (P.B.) Po tom, co jsme byli seznámení s pravidly, jsme se vydali na „naše závodiště“, kterým byl vlastně celý Nový Jičín. (V.T.) Rozdělili jsme se do týmů a už to jelo. (M.B.) Do závodu jsme vyrazili plní nadšení, které trochu pominulo při šlapání toho nechutného kopce na Skalky. Aspoň jsme si nahoře stihli dobít energii. (K.B.) Dnem nás provázela řada úžasných úkolů, mezi které patří můj nejoblíbenější – měli jsme sníst asi dvě kila těstovin :-). (L.K.) Na třetí den nezapomenu, takhle dobře jsme si snad nikdy neprošla Nový Jičín, a to tady chodím do školy už pět let. (M.K.) V odpoledních hodinách jsme dorazili do Štramberka, kde nás čekal program až do pátku. (L.M.)
Jelikož ve čtvrtek pršelo, tak se nám změnil program, ale bylo to fajn. Zjistil jsem, že naše paní učitelka je neuvěřitelně komicky nadaná. (P.D.) Kdybych měla vybrat jeden největší zážitek, tak by to bylo hned vedle úžasně vymyšleného programu casino – nápad dát nám všem pozvánku, nechat nás obléct se do šatů, vytvořit skvělé prostředí a atmosféru a nechat nás „hazardovat“ byl prostě dokonalý. (B.P.)
Pátek jsme začali bojovkou, která trvala od dvou do tří do rána. (H.H.) Venku byla odporná zima a po chvíli začalo strašně pršet, takže jsme tam hráli hru v hrozném slejváku. Naopak hrozně super bylo, když nám jeden večer u táboráku hrál Ondra na kytaru. (B.Š.) V pátek ráno, když jsme dosnídali, jsme se sbalili, uklidili a s krásnými zážitky se odebrali na cestu do Nového Jičína, kde byl celý závod dokončen. (M.J.)
Někteří byli první a někteří zase poslední, ale myslím si, že o toto vůbec nešlo. Šlo o to, abychom se více poznali, dozvěděli se o sobě víc a spolupracovali jako třída – a to se taky povedlo! (A.T.) Na tento týden budeme velice rádi vzpomínat, i když jsme z něho byli maximálně vyčerpaní, ale to vůbec nevadí, hlavně že jsme si ho všichni moc užili a lépe se poznali. (M.T.) Měli jsme skvělé vedoucí, kteří pro nás nachystali báječný program, rozesmáli nás, zabavili, a skvělou paní učitelku, která se mnohokrát zapojila a díky které jsme se mohli vlastně celý týden poznávat. (K.V.) Jsem ráda, že jsem se něčeho takového mohla zúčastnit a že jsem mohla potkat takové skvělé lidi, ať už spolužáky, vedoucí nebo naši paní učitelku. (K.A.) Byla to úžasná zkušenost s tolika úžasnými lidmi. (P.B.)
„Žij okamžikem, protože chvíle, kterou teď prožíváš, už se nikdy nevrátí.“ S tímhle přišel Honza v pondělí na tričku a doprovázelo nás to až do pátku. A myslím, že to nejlépe vystihuje, jakým způsobem jsme si všichni náš adapťák užili. (K.C.)