Již po sedmé se letos na naší škole konal projekt s názvem Příběhy bezpráví, jehož cílem je seznámit mladé lidi s komunistickou minulostí prostřednictvím svědectví bývalých politických vězňů. Besedy s promítáním filmu Ztráta slušnosti od Olgy Sommerové se zúčastnily první ročníky. Hostem byl pan Leo Žídek, bývalý politický vězeň a současný předseda ostravské pobočky Konfederace politických vězňů, a paní Eva Langrová, dcera politického vězně. Návštěvy pana Lea Žídka si obzvlášť ceníme vzhledem k tomu, že je to bývalý žák naší školy a premiant třídy, který v padesátých letech nebyl připuštěn k maturitě z politických a ideologických důvodů. Pan Žídek vyprávěl především o svých zkušenostech z vězení, kdežto paní Langrová podávala svědectví o tom, jaké to bylo „před mřížemi“ a jak celou rodinu poznamenalo uvěznění jejího otce. A s jakým ohlasem se beseda s promítáním filmu setkala mezi studenty? To můžete posoudit sami v pokračování článku.
Markéta Hubová a Lenka Staňková, koordinátorky projektu


Všichni už víme něco málo z vyprávění našich prarodičů o tom, jak se za komunistického režimu žilo. Z pohledu tohoto muže – pana Lea Žídka, který s námi vzpomínal na své mládí, jsme se mohli do této situace vžít o něco hlouběji. Život za tohoto režimu nebyl lehký. Lidé byli trestáni za vlastní názory, dokonce i za to, že měli majetek, který jim stejně komunisti odebrali a zestátnili. Pana Lea nepřipustili k maturitě jen kvůli jeho rozdílným názorům na komunistickou ideologii i přesto, že patřil k nejlepším studentům třídy. Jeho snem bylo vystudovat. Tento sen mu komunistický režim ale pošlapal. A za to, že měl v pouhém úmyslu utéct prěs střežené hranice do Západního Německa a dostudovat, byl tvrdě odsouzen. Člověk s cílem, co nikomu neublížil, ničím se neprovinil. Zažil hrozných 10 měsíců ve vazbě. Komunisté si vymáhali přiznání pomocí psychického i fyzického týraní, takže vlastně nezáleželo, jestli jste, nebo nejste vinen, ale na tom, co jim nejvíc vyhovovalo. Po vzpomínkách pana Lea Židka jej doplnila ještě paní Langrová svými příběhy a také názornými ukázkami v podobě dopisů z vězení od jejího otce, dokumentů, rozsudku atd.
Celá tato přednáška byla velice zajímavá a také přínosná nejen do hodin ZSV, ale i pro uvědomění věcí, které se děly za komunistického režimu.

Vendula Tarabíková a Aneta Tomanová, 1. A