Ve dnech 30. 3. až 3. 4. 2026 se čtyřicítce z nás, studentů GNJ, naskytla možnost zúčastnit se výměnného pobytu mezi Novým Jičínem a francouzským Épinalem.
V pondělí kolem 17. hodiny už jsme vyzvedávali své hosty, kterým jsme po následující týden měli poskytovat jídlo a ubytování. Přestože jsme byli všichni unavení - nejen Francouzi po šestnáctihodinové cestě, ale i my po dlouhém víkendu příprav - většina z nás vyrazila na vlastní pěst do města a jeho okolí, abychom se všichni lépe poznali.
Druhého dne navštívilo francouzské osazenstvo naše gymnázium, kde si vyslechlo několik prezentací o naší škole, městě a zemi, a poté se osobně zúčastnilo jedné vyučovací hodiny. Krátce po obědě ve školní jídelně jsme všichni vyrazili na radnici, kde nás čekalo milé přivítání ve formě projevu místostarosty Mgr. Ondřeje Syrovátky a stolu plného občerstvení. Odtud jsme pokračovali do návštěvnického centra, kde jsme navštívili muzeum klobouků i expozici generála Laudona. Odpoledne byl v plánu výšlap na Pustevny. Mnoho z nás kvůli velmi nepříznivému počasí doufalo v jeho zrušení, nakonec ale byli všichni rádi, že se tak nestalo. Na sněhové závěje, které daly zabrat nejen nám, ale i autobusům, jen tak nezapomeneme.
Ve středu nás vítr zavál do Ostravy, kde česká skupina navštívila biofarmu Bezdínek, zatímco francouzská se podívala do areálu čističky odpadních vod. Všichni jsme se opět shledali v obchodním centru Nová Karolina. Po obědě a nákupní horečce jsme pokračovali na exkurzi do výrobny dortů Marlenka v nedalekém Frýdku-Místku, kde nechyběla ani bohatá ochutnávka.
Čtvrteční program jsme věnovali návštěvě Brna. Vystoupali jsme až na Špilberk, kde jsme si prošli nejen podzemní žaláře, ale také krásný exteriér hradu, jenž nám nabízel široký rozhled na celé město. Dále naše kroky směřovaly kolem katedrály sv. Petra a Pavla přes Zelný trh až k náměstí Svobody, kde jsme si během tří hodin mohli samostatně projít město. Okolo čtvrté hodiny už jsme nasedali do autobusu zpět do Nového Jičína, kde jsme s našimi francouzskými kamarády naposledy povečeřeli a pomohli jim připravit se na dlouhou zpáteční cestu, která je druhého dne čekala.
K pátečnímu ránu už toho není moc co dodat. Po dojemném loučení a několika nekonečných skupinových fotkách jsme zamávali francouzskému autobusu na rozloučenou.
Všichni jsme moc vděční, že jsme se mohli zúčastnit této akce a těšíme se na podzim, až se opět shledáme, tentokrát v Épinalu. Á bientôt!
za účastníky výměnného pobytu Lara Mixová, 2. C