V neděli třináctého února odjely všechny první ročníky na lyžařský kurz. S námi odjeli také naši dočasní opatrovníci - učitelé tělesné výchovy, instruktorka snowboardingu, externí instruktorka lyžování Zuzka Danihelová a pan doktor MUDr. Kamil Bezděk. I letos jsme lyžovali ve středisku Kohútka v Javorníkách, ale na rozdíl od minulých let jsme byli ubytováni v Horském hotelu Permoník dole pod kopcem v Novém Hrozenkově. Na nic si však nemůžeme stěžovat. Učitelé nám nechávali dostatečnou volnost, tekla teplá voda a snídani jsme měli podle našeho výběru alespoň o dvou chodech. Tím to ale nekončilo, protože počasí, které jsme po celou dobu kurzu měli, bylo lepší, než jsme mohli doufat. Tedy kromě čtvrtku, kdy většina z nás lyžování vzdala. Ve čtvrtek pohodlí hotelu opustilo jen 18 odvážlivců a několik instruktorů. Lyžování a snowboarding jsme si i tak dostatečně užili, protože jsme jinak na svahu strávili pět hodin denně.

Byli jsme rozděleni do šesti týmů. První tým vedl pan učitel Dostál, v němž byli zkušení lyžaři z 3.G. V týmu pana učitele Ševečky se nacházel mix úžasných lyžařů ze všech tříd. Stejně tak u pana Cholevy, který měl však mírně pokročilé. Dcera paní učitelky Danihelové, naše neohrožená Zuzka, které jsme mohli k naší radosti i tykat, měla skupinku lyžařů, kteří alespoň jednou v životě stáli na lyžích, a paní učitelka Maňásková dostala na starost zelenáče. Ale patří jí všechna naše úcta, protože víme, že to s námi nebylo lehké.

Pondělní a úterní program byl vcelku stejný. Snídaně, sjezdovka, pozdní oběd, odpolední klid, přednáška jednoho z učitelů, volno a večerka. Středa však byla jiná. Ze začátku se zdála jako předešlé dny, avšak večer nás čekalo překvapení. Byli jsme nadšení a plní očekávání. Konala se totiž přednáška jednoho z nejlepších českých horolezců Marka Novotného. Po celé dvě hodiny jsme poslouchali jeho vyprávění doplněné fotkami a videi o jeho expedicích. Pro všechny to bylo velmi zajímavé, protože jsme do té doby nevěděli, co všechno takový výstup na osmitisícovku znamená. K našemu potěšení jsme se také díky dotazu jednoho ze studentů dozvěděli, že žádné specifické psychické nebo fyzické předpoklady pro toto dobrodružství nepotřebujeme, a že kdokoliv z nás by to mohl zkusit. Zároveň však dodal, že lezení do vysokých nadmořských výšek je velmi individuální a že dopředu nikdy nevíme, jestli se nám náhodou v základním, prvním, druhém nebo třetím výškovém táboře neudělá špatně a nepostihne nás výšková nemoc. Myslíme, že toto ale nikoho neodradilo, a aspoň na chvíli jsme snili o tom, jaké by to bylo vylézt na nějakou tu horu. Čtvrtek jsme prolelkovali, když pomineme lyžařské a snowboardové blázny, a pomalu jsme se začali připravovat na nastávající bod zlomu. Tím byly naše vlastní divadelní scénky.

Vypršel čas na přípravu a chtě nechtě jsme šli před publikum a porotu. Pomyslných divadelních souborů bylo devět po přibližně deseti osobách. Paní učitelka Chuchmová však neponechala nic náhodě a celé nám to ztížila. Kromě toho, že jsme na sobě museli mít kostýmy, které jsme si přivezli z domovů, jsme do našich scének měli za úkol zapracovat i zajímavá slova jako koriandr, nýbrž, to stojí za hřích, sněžný muž a další. Každý jsme se s tím vypořádali docela jinak, a tak i tři nejlepší představení byla dosti rozdílná. Nejvíce oceněná představení byla tato: ze třídy 3.G Bar U Sedmi smrtelných hříchů, který možná uvidíte na Juniálesu, Sněhurka a sedm popelářů anebo Tři mušketýři z IKEA z 1.A, a Království Milionplus s princeznou Roxannou z 1.B. Výše jmenovaní byli jedni z těch, na jejichž vystoupení byste se mohli dívat znovu a znovu a stále se smát. Někteří z nás by na svá vystoupení naopak mnohem raději zapomněli.

Protože všechno má svůj konec, také náš zimní kurz se touto kulturou překlopil a zbyl už jen jeden poslední den. Denní rutina našeho závěrečného dne byla zkrácena, lyžovalo se pouze do dvanácti, protože o půl třetí muselo být už vše sbaleno a připraveno na odjezd. Prodloužení o pár dnů nebo možná o týden by nebylo vůbec na škodu. Všichni lyžák hodnotíme velmi kladně a litujeme jedině toho, že už je to za námi.

Jan Grzegorz a Iva Horniaková z 3.G

A jaké jsou postřehy dalších studentů?

Mrtvola ze 3.G:

Jak hodně si myslíš, že ses zlepšila ve svých lyžařských/snowboardových dovednostech? Myslím si, že jsem se zlepšila docela dost - např. v technice na lyžích.

Co je pro tebe nejlepším zážitkem z lyžáku? Samozřejmě naše úspěšné divadlo. 🙂

Jaká snídaně, kterou jsi na lyžáku měla, byla nejlepší? Kuličky s mlékem.

Kolik procent bys dal/a celému kurzu? 87 %

Basketbalista se smyslem pro lyžování z 1.B:

Jak hodně si myslíš, že ses zlepšil ve svých lyžařských/snowboardových schopnostech? Jelikož jsem pokročilý, tak jsem se moc nezlepšil.

Co je pro tebe nejlepším zážitkem z lyžáku? Asi divadelní scénky.

Jaká snídaně, kterou jsi na lyžáku měl, byla nejlepší? Nevím.

Kolik procent bys dal celému kurzu? 75 %

První česká prezidentka z 1.A:

Jak hodně si myslíš, že ses zlepšila ve svých lyžařských/snowboardových schopnostech? Určitě jsem se něco naučila.

Co je pro tebe nejlepším zážitkem z lyžáku? Všechen čas strávený se svou třídou a běžkování.

Jaká snídaně, kterou jsi na lyžáku měla, byla nejlepší? Rohlík se šunkou.

Kolik procent bys dala celému kurzu? 92 %

DJ ze 3.G:

Jak hodně si myslíš, že ses zlepšil/a ve svých lyžařských/snowboardových schopnostech? Moc ne.

Co je pro tebe nejlepším zážitkem z lyžáku? Trávení času s kamarády.

Jaká snídaně, kterou jsi na lyžáku měl/a, byla nejlepší? Vajíčka, párek a rohlík. 🥵

Kolik procent bys dal/a celému kurzu? 150 %

Snowboardistka zelenáč z 1.B:

Jak hodně si myslíš, že ses zlepšila ve svých lyžařských/snowboardových schopnostech? Myslím si, že zlepšení je hodně viditelné a jsem spokojená.

Co je pro tebe nejlepším zážitkem z lyžáku? Volno strávené s kamarády a volné jízdy.

Jaká snídaně, kterou jsi na lyžáku měla, byla nejlepší? Chleba ve vejci.

Kolik procent bys dala celému kurzu? 95 %