Ve středu 7. dubna zavítal do online hodiny 4.B a 6.G vzácný host. Určitě jste o něm už všichni slyšeli, ale kdyby náhodou ne, tak vám určitě něco řeknou názvy jeho nejslavnějších knih, podle kterých byly také natočeny filmy: Báječná léta pod psa, Účastníci zájezdu, Vybíjená… a navíc, jak sám autor říká, se svým dílem Báječná léta pod psa se stává jednou z dvaceti maturitních otázek nejednoho maturanta. Ano, uhodli jste to, ve středu se nás virtuálně skutečně navštívil Michal Viewegh!
Pan Viewegh se s námi spojil ze Sázavy, kde nyní žije. Pomocnou rukou mu po technické stránce hovoru podala jeho dcerka. Četla mu také některé otázky, jež mu studenti prostřednictvím naší češtinářky připravili. Bylo jich přes neskutečně vysoké číslo 80 a pan Viewegh je zodpověděl až do té poslední v koutku papíru.
Podle odezvy mohu s klidným svědomím říci, že v průběhu dnes již téměř běžné online výuky to bylo mimořádně příjemné zpestření a každý si z odpovědí pana Viewegha odnesl to své. Mě třeba překvapilo, že o sobě prohlásil, že je ve skutečnosti velmi líný člověk. Každý den napíše zhruba dvě normostrany textu, nyní pracuje na třech knihách zároveň. To podle mě není úplně málo, navíc si myslím, že je těžké se při psaní knihy nezaseknout a psát text tak, aby byl co nejvíce zajímavý a čtivý. Také říkal, že i když žijeme už rok v lockdownu, jeho život se vlastně moc nezměnil, protože podobným asketickým způsobem žil i před příchodem koronaviru. Takto nějak asi vypadá život spisovatele na volné noze.
Zpočátku jsem si nebyla jistá, jak bude Michal Viewegh vystupovat a jak se k tomu postaví, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Nevím proč, ale často mívám o slavných osobnostech takové zvláštní mínění, že jsou něco víc než my, obyčejní smrtelníci. Pak se mi třeba podaří s nějakou takovou osobností potkat a vzápětí si uvědomím, že je to přece nesmysl, protože jsou to také ‘pouze lidé’ jako my. A možná právě to mi naše setkání dalo. To, že i slavní mohou udělat chybu, ale také nás mohou něčemu zajímavému přiučit a nadchnout nás.
Poděkování patří jak Michalu Vieweghovi, tak naší češtinářce Dagmar Pernické, která vkládá všechnu svou energii do toho, abychom ovládali co nejlépe náš mateřský jazyk a vyznali se i v české literatuře, proto i z těchto důvodů nám připravila toto vzácné setkání.
Eliška Bártková
