Bohaté nabídky vzdělávacích programů Muzea Novojičínska využili v úterý 16. dubna žáci 1. A. Renesanční prostory Žerotínského zámku v Novém Jičíně, kde muzeum sídlí, posloužily navíc jako živá učebnice architektury 16. století.

Důležitou podmínkou pro šíření renesančních ideálů se stal bezpochyby vynález knihtisku. První tematický blok, nazvaný Od písmene ke knížce, proto žáky seznámil s vývojem písma a písemných záznamů. Mnozí si vyzkoušeli psaní husím brkem namáčeným do duběnkového inkoustu anebo vrývání písmen do voskových tabulek. Lektorka programu PhDr. Lenka Juráčková naše žáky seznámila s vynálezem knihtisku a představila i některé tituly ze zámecké knihovny generála Laudona. Živý zájem vzbudila informace, že se v muzejních sbírkách nachází i jeden prvotisk, tj. inkunábule vytištěná ještě během 15. století. Zajímavé povídání o knihtisku uzavřela kapitola věnovaná novojičínským tiskařům Krylovi a Scottimu.

O přestávce mezi výukovými programy se žáci v expozici Nechte na hlavě, věnované zdejší tradici výroby klobouků, nechali zvěčnit s rozličnými pokrývkami hlav. Na řadu přišlo i populární focení s figurínou generála Laudona.

Protože se naše exkurze uskutečnila v předvelikonočním období tzv. pašijového týdne, rádi jsme si v edukačním programu, nazvaném Velikonoční příběh, připomněli tradice spjaté s příchodem jara a oslavou nejvýznamnějšího křesťanského svátku. Žáci se dozvěděli o regionálních oslavách velikonočních svátků a s nimi spojených zvycích, jako bylo vynášení Mařeny, přinášení májky nebo svěcení kočiček, pochutnali si na tradičním velikonočním pečivu – jidáších, vyzkoušeli si tradiční techniky zdobení velikonočních vajíček. Zejména hoši ocenili, když si mohli pod vedením zkušeného košíkáře uplést vlastní tatary, které budou při šmigrustu tolik potřebovat. Veliký ohlas vyvolala přednáška etnografky Muzea Novojičínska PhDr. Anny Hrčkové, kterou studenti odměnili dlouhým a zaslouženým potleskem.

Děkujeme za vstřícnost, které se nám v Žerotínském zámku dostalo. Za přínosnou spolupráci muzea a gymnázia jsme velmi rádi a jistě v ní hodláme pokračovat.

Petr Horák