V úterý 22. 4. 2014, kdy se na naší škole konalo první kolo přijímacích zkoušek, se 90 studentů druhého ročníku vydalo na zeměpisnou exkurzi. Takto banálně začíná téměř každý článek podobného ražení. Jenže přepravit 90 cestujících běžnými prostředky hromadné dopravy je malý logistický “majstrštyk”. K zánovním žlutým vagónům “Suchdolína” byly ČD nuceny připojit z depa vytažené dva červené památeční vozy. Co na tom, že odpolední bouřka zanechala výrazné stopy i na podlaze těchto veteránů…

Poté, co na hlavním ostravském nádraží někteří studenti konečně rozpoznali pět drobných rozdílů mezi trolejbusem a tramvají (a mohou být tedy připuštěni k maturitní zkoušce), mnozí doplnili kalorie či jinak ulevili svým rozpočtům v obchodním a zábavním centru Nová Karolina. Odsud již jen tři zastávky a dorazili jsme k cíli naší cesty - bývalému hutnímu komplexu “Dolní oblast Vítkovice”.

V bezpečnostních přilbách, rozděleni do tří skupin jsme se pod vedením většinou bývalých zaměstnanců OKD vydali až na samotný vrchol vysoké pece. Svou bodrou ostravštinou nám (technickým vývojem nedotčeným) vysvětlili jednotlivé kroky výroby oceli přímo na konkrétních místech, takže studenti GNJ už vědí, že “Veronika” nemusí být pouze něžná dívka s rouškou a “Koliba” zase nepředstavuje jen místo s dobrým pivem a ovčím sýrem.

Co říci závěrem? Škoda, že se přijímací zkoušky konají jen jednou za rok.

Radovan Jansa, Tomáš Sedoník