Naše cesty nejprve vedly, ještě bez španělských spolužáků, za krásami jižního Španělska. Po přímém letu z Mošnova jsme se ocitli uprostřed Málagy. Navštívili jsme římské divadlo, majestátní katedrálu nebo arabské tržiště. Zbytek dne trávil každý dle své libosti. 

Následující ráno byla na programu procházka skrze arabskou pevnost Alcazaba navazující na hrad Gibralfaro. Z obou míst byl krásný výhled na město a na Středozemní moře. Po krátké občerstvovací pauze nám přijel autobus, který nás dovezl do nedaleké Granady. 

Po dalším ubytování na hotelu následovala opět prohlídka centra města, především historické středověké čtvrti Albaicín, zapsané mimo jiné na seznamu světového dědictví UNESCO. Dech nám braly úžasné výhledy s pohořím Sierra Nevada v dáli. Všem vyhládlo, a tak jsme den zakončili večeří a příjemným odpočinkem na hotelu. 

S prvními ranními paprsky nás učitelé vzali do jednoho z největších turistických trháků celého Španělska, pevnosti Alhambra. Celý komplex, složený z hlavních nádvoří a místností s okolními zahradami, nám trvalo projít zhruba dvě hodiny, přičemž tato krásná památka je taktéž zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Poté jsme si šli rychle sbalit kufry, protože nás čekalo to, pro co jsme celou tuto cestu vůbec podnikli, setkání s našimi španělskými studenty.   

V neděli večer jsme se autobusem přesunuli do Murcie, kde nás již očekávaly naše španělské protějšky a část tamního učitelského sboru. Po příjezdu jsme se všichni rozdělili do rodin a šli se seznamovat s našimi novými kamarády.

V pondělí jsme se měli dostavit do školy pro nás v neobvyklých 8:20 hodin ráno, aby mohl začít školní program ERASMUS+. Jako první jsme měli prezentaci na téma lidská práva a dobrovolnictví a poté jsme se společně s rakouskými a polskými studenty rozdělili do mezinárodních týmů, ve kterých jsme pracovali po zbytek týdne. Následovala prohlídka města a opětovné seznamování. Po ukončení školního programu jsme se všichni vydali do místního obchodního střediska. Sem nás Španělé vzali, abychom si zahráli bowling.

Další den jsme celé dopoledne věnovali práci na projektech, avšak okolo oběda jsme se přesunuli do místního kostela a kasina. Mnozí z vás si teď pravděpodobně myslí, že se jedná o běžné kasino, kde se točí třešně. Není tomu tak. V této budově se schází „vyšší“ společnost, přičemž zde probíhají různé besedy, čtenářské kroužky, debaty a další společenské akce podobného typu.

V polovině našeho pobytu v Murcii jsme se vydali do nedaleké Cartageny. Zde jsme navštívili dvě velmi zajímavé památky: římské divadlo a fórum z doby Římské říše. Po návštěvě těchto památek jsme zamířili směrem k moři, kde jsme dostali prostor si okolí sami projít.

Během našeho předposledního dne v Murcii jsme opět celé dopoledne pracovali na našich projektech. Po poledni jsme se vypravili na místní sportoviště, kde si pro nás Španělé připravili pár sportovních aktivit. V poslední den našeho úžasného pobytu v Murcii jsme se ráno opět dostavili do školy a začali prezentovat celotýdenní projekty. Poslední částí školního programu byla návštěva zdejší taneční školy.

Nastal čas přesunout se do naší poslední zastávky ve Španělsku. Naši kamarádi nás doprovodili na stejné autobusové nádraží, na které jsme v neděli přijeli. Přišlo dlouhé a bolestivé loučení se španělskými studenty. Poté nezbývalo nic jiného než nasednout do autobusu, naposledy se rozhlédnout po Murcii a za západu slunce se vydat na 80kilometrovou cestu do našeho posledního města.

Páteční večer a sobotní ráno bylo ze začátku ještě v duchu menšího smutku z důvodu rozloučení s našimi španělskými kamarády, avšak tato nálada nás během následujících pár hodin přešla, protože koupání v moři a večerní život pobřežního španělského města Alicante spraví všechno.

Pátek si každý naplánoval podle svého gusta, většinou to tedy zahrnovalo večeři nebo nakupování posledních suvenýrů pro své blízké. V sobotu se naše skupinka vydala na svou závěrečnou společnou prohlídku - a nemohlo to být nic jiného než další arabský hrad, konkrétně castile Santa Barbara. Po posledních dechberoucích výhledech na moře a přípravách v podobě nakupování jídla jsme se vydali na závěrečnou cestu domů. Ta vedla z letiště v Alicante do Katowic a následně objednaným minibusem přímo do Nového Jičína. 

Tímto bychom chtěli poděkovat všem, díky kterým jsme se mohli tohoto úžasného dobrodružství zúčastnit, jmenovitě tedy učitelskému doprovodu pana učitele Petra Zapletala a paní učitelek Jany Dryákové a Šárky Bartákové a také školám, které se do projektu zapojily. Dalo nám to spoustu nových zkušeností, poznatků, ale hlavně zážitků na celý život. Děkujeme a doufáme, že si i naši mladší spolužáci jednoho dne také užijí podobný zahraniční výjezd! 

Jan Homola a Filip Macíček, třída 4. G