4.června 2026 |
Mgr. Jana Pánková |
Brzký ranní vlak nás přivezl na Hlavní nádraží a po odložení zavazadel v hotelu nás čekal první z mnoha zážitků. Neviditelná výstava nám zábavnou formou ukázala, jaké to je žít se zrakovou vadou, a zanechala v nás obdiv a úctu k nevidomým.
Následovala prohlídka České národní banky, při které nám představili novou expozici, plnou různých zajímavých ekonomických informací. Avšak nejzajímavější byl trezor, kde se nachází druhá největší mince ze zlata na světě, vyrobená na oslavu stoletého jubilea vydání československé koruny. Také jsme mohli porovnat váhy od dřevěné cihličky po zlatou. Po krátké pauze na večeři už nás čekala prohlídka kasemat na Vyšehradě. Dostali jsme svíčky a byli vysláni do temných chodeb hradeb. Podívali jsme se i do kaple Panny Marie Šancovské a do Vyšehradských sadů.
Druhý den jsme se po vydatné hotelové snídani vydali na kratší ranní procházku centrem bez turistů přes Václavské a Staroměstské náměstí ke Staroměstskému orloji, okolo Karlova mostu a Rudolfina k Vltavě na komentovanou projížďku lodí po řece. Z lodě byly krásně vidět historické a důležité domy na nábřeží. O další krátkou procházku později jsme stáli před katedrálou sv. Víta a už jsme vstupovali dovnitř. Na mačkající se dav zde nádherná mozaiková okna vrhala odstíny modré, žluté, červené a spousty jiných barev. Nejvíce zarážející bylo nově nabyté vědomí, že se v katedrále nachází relikvie a ostatky téměř tisíce mrtvých. Následoval Vladislavský sál, okno druhé pražské defenestrace a repliky korunovačních klenotů. V rámci vstupného jsme se mohli podívat i do baziliky sv. Jiří a do Zlaté uličky. Jen kousek pod Pražským hradem se nachází Valdštejnské zahrady a také sídlo Senátu České republiky. Tady nás provedli krásným hlavním sálem a celým areálem až po dodnes užívanou místnost pro schůze Senátu. Na večer už poté byla naplánována návštěva Národního divadla za účelem zhlédnutí představení Kráska a zvíře. I když v jiném pojetí, než jaké známe od Disneyho, se nám představení velmi líbilo.
Poslední den jsme si mohli trochu přispat a pořádně si odpočinout pro návrat do Národního divadla, tentokrát na prohlídku od základních kamenů až po trigy na střeše. Nádherné interiéry a zajímavá fakta vyšperkoval perfektní výhled na Pražský hrad ze střechy divadla. Jako úplně poslední aktivita byla výstava Titanic Praha na Letňanech. Byla to velmi podmanivá ukázka tehdejší doby, jak to vlastně na Titaniku vypadalo a byly zde zachyceny vzpomínky přeživších i vylovené předměty z moře. Poté už jen nákup svačiny do vlaku a jízda plná spánku a odpočinku.
Myslím, že za všechny mohu říci, že jsme si výlet moc užili a moc děkujeme naší třídní paní učitelce Andree Ocáskové a paní učitelce Kateřině Riedlové za skvělý program a zážitky.
Nela Drozdová, 5. G