ČR

Výměnní studenti se s námi poprvé potkali na nádraží v Hranicích na Moravě kolem osmé večer. Následující den měli Ludwigsburčané svůj program s rodinami. V pondělí byli přivítáni zástupci města na radnici. V muzeu klobouků jsme zhlédli film a vyzkoušeli si různé klobouky. Po obědě jsme Němcům prezentovali naše město, místa, která máme rádi, a tipy, kam za kulturou a sportem. Úterý bylo o exkurzi v továrně na kola Maxion. Mohli jsme vidět, jak se kola vyrábějí, barví a jak je sebemenší chyba velmi nebezpečná. Většina dětí shledala výrobu kol zajímavou, zejména kvůli velkým robotům, kteří v továrně pracují. Následně jsme ve škole zhlédli prezentaci o vesmíru od našeho učitele fyziky Marco Campose, což se nám hodilo do našeho workshopu na téma Vesmír. Středa začala exkurzí do ostravského planetária. Děti se dozvěděly, na které planetě nebo vesmírném tělese by bylo nejlepší žít, a spoustu informací o vesmíru. To nám hodně pomohlo s rozhodnutím, na kterou planetu se zaměřit v našem workshopu. Moc jsme se bavili prozkoumáváním široké škály exponátů planetária. Následoval přesun do Světa techniky v Ostravě, prošli jsme zajímavosti, zahráli si zábavné hry a dali si dobrý oběd. Později jsme si prohlédli slavnou jeskyni Šipka, štramberské náměstí a ochutnali štramberské uši. Ve čtvrtek jsme dokončili naše workshopy, včetně 3D modelů vesmírných lodí a stanic. Po obědě jsme se za odměnu vydali do známé Marlenky na zajímavou prohlídku a ochutnat skvělé dortíčky. A je tu pátek. Velký den pro prezentaci našich týdenních workshopů. Byli jsme hodnoceni za týmovou práci, fakta, délku prezentace a mnoho dalšího. Vše v angličtině a bez poznámek. Po obědě jsme měli ohňovou show ve školní laboratoři (samozřejmě to bylo naprosto bezpečné a velmi zábavné). Následovaly sportovní aktivity a celý aktivní týden jsme zakončili společným posezením s rodiči v aule. V sobotu jsme se rozloučili s dětmi z Německa. Ale jen na 3 týdny.

Německo

Naše výprava začala v sobotu na nádraží v Hranicích na Moravě. V 5 hodin ráno jsme se rozloučili s rodiči a jako ospalí zombíci se usadili do vlaku. Po čtyřech hodinách jsme se zastavili v Praze a tam počkali na autobus, který nás dopravil do městečka Kornwestheim, kde na nás již čekali výměnní studenti i se svými rodiči. Celá cesta byla sice dlouhá a únavná, ale přesto bylo v autobuse spousta srandy. Den nato jsme měli možnost se s hostitelskou rodinou pořádně seznámit a pobavit se na různých programech, co pro nás připravili. Avšak na jednu z žaček čekalo doma nemilé překvapení, a to houska zvláštně schovaná pod polštářem. Do teď nechápeme smysl této situace. Samotný program školy začal v pondělí seznámením se s projektem, který máme za týden zpracovat - naším úkolem bylo vytvořit 6-8minutové video na vybrané téma o partnerství Nového Jičína s Ludwigsburgem. Nezapomněli jsme se i pokochat skvělým stavem a krásou barokního zámku Ludwigsburg Palace. V úterý jsme navštívili moderní muzeum Mercedesu a prošli jsme si město Stuttgart, kde jsme mohli vidět velkou městskou knihovnu a kulturní památky. „Podle mě to bylo nejlepší z celého programu,” říká jedna z žaček o výstavě v muzeu Mercedes. Bohužel tento den nám počasí nepřálo, byla zima a pršelo, ale zbytek týdne se na nás štěstí usmálo i se sluníčkem. Následující den začal návštěvou muzea techniky, které bylo velmi podobné tomu, které máme v Ostravě. Byla zde debata o tom, které muzeum je lepší. Později tento den jsme si vyzkoušeli usmažit burgery bez masa v menší kuchyňce blízko toho muzea, například s rozmixovaným hmyzem či různými druhy semínek. „Nejlepší byly ty s cizrnou,” říká další žačka z programu. Čtvrtek byl zpestřen vyprávěním o historii obou měst v lokálním muzeu zaměřeném na ludwigsburské a novojičínské partnerství. Zastavili jsme se i pro fotku před přesnou kopií sochy tančících farmářů, které můžeme najít na našem náměstí. Zbytek dne byl využit pro dokončování našeho celotýdenního projektu. Poslední den našeho pobytu jsme navštívili v nevydržitelném počasí památník koncentračního tábora a velkou pekárnu s vysvětlením funkcí strojů a tipů na pečení. „Je to smutné, ale je to velká část naší historie,” říkali žáci po prohlídce památníku. Odpoledne tohoto stejného dne jsme se občerstvili i s rodiči ve škole a pobavili se nad videy, která si žáci připravili. V sobotu ráno jsme se rozloučili, nasedli do autobusu a jeli domů do Nového Jičína.

                                                                          Klára Pechánková (2. G)