Ve dnech 2. 6. až 5. 6. proběhlo v Jeseníkách národní kolo Ekologické olympiády, do kterého postoupilo i družstvo našich studentek ve složení Zuzana Pavlíková, Jana Adamcová a Amálie Cigánková s názvem Zapalice.
A jak to celé probíhalo?
Sešly jsme se v úterý ráno na nádraží v Suchdole n/O a vyrazily vlakem směr Zábřeh na Moravě a potom do Šumperku. Tady ve středisku volného času Doris se postupně shromažďovala všechna soutěžící družstva ze všech krajů České republiky. A v 11 hodin to vypuklo. Sympatický moderátor Martin všechny přivítal, představil garanty a sponzory celé soutěže a hned ze startu zadal projekt, na kterém všechny týmy pracovaly až do čtvrtka. Při zadávání projektu se většina soutěžících zděsila, protože úloha byla nesmírně těžká. Navrhnout umístění alternativních zdrojů energie na katastru obcí severně od Šumperka. Energetický mix měl zahrnovat elektrárny větrné, fotovoltaické a malé vodní tak, aby byl dodržen finanční limit, stanovený výkon a minimalizovány dopady na životní prostředí. Naštěstí organizátoři také připravili na odpoledne exkurze, které měly studentům s prací pomoci.
Navštívili jsme bioplynovou stanici, větrné elektrárny, malou vodní elektrárnu a nově vznikající fotovoltaickou elektrárnu. Bylo toho hodně a odpoledne bylo únavné, ale soutěžící získali spoustu potřebných informací. Navečer jsme dorazili do střediska ekologické výchovy Švagrov uprostřed jesenických lesů. Po večeři se studenti ubytovali, někteří v chatkách a někteří v pokojích hlavní budovy. A ač byli vyčerpáni, pustili se do práce na projektu. Nikdo nešel spát před půlnocí, práce bylo hodně a každý chtěl projekt zvládnout co nejlépe.
Ve středu ráno žádné vyspávání, o půl osmé snídaně a ve čtvrt na devět už jsme odjížděli autobusem směr Dlouhé stráně. Nejprve jsme si prohlédli dolní nádrž a strojovnu, samozřejmě se zasvěceným výkladem. Náš průvodce se v sedmdesátých letech osobně podílel na projektování a stavbě elektrárny a potom zde i mnoho let pracoval. Pak nás autobus vyvezl na horní nádrž, ale tady byla taková mlha, že nebyla vidět ani voda v nádrži. Nahoře nás čekal pracovník CHKO Jeseníky, který nám přímo v terénu vyprávěl o přírodě Jesenicka. Cestu zpět na Švagrov jsme absolvovali pěšky, byl to pěkný sešup, místy skoro volným pádem. A ani odpoledne soutěžící neměli volno, ba naopak, čekaly je dvě náročné části soutěže. Poznávačka o sto dvaceti položkách a test o sto otázkách. Obojí bylo velice těžké. A ani po večeři práce neskončila, protože bylo nutné dále pokračovat na rozpracvovaném projektu. Únava byla všudypřítomná, ale nikdo to nevzdával, malé osvěžení sprchou a kávou a jedeme dál. Nejedno družstvo šlo spát až v ranních hodinách, protože čas odevzdání byl ve čtvrtek v 11:30. Odpoledne všechny čekaly další dvě části soutěže. Jednou byla obhajoba projektu a druhou tzv. malá maturita, kde studenti odpovídali na vylosované otázky. Odměnou za všechnu námahu a stresy byl večer s kytaristou u ohně.
Následující ráno bylo plné napětí, všechny čekalo vyhlašování výsledků. V deset hodin bylo vše jasné. První místo získali Úderníci z Liberce, druzí byli Zavilí šakali ze Šumperka a třetí Korporátní zaprodanci z Prahy. Naše družstvo Zapalice vybojovalo v tvrdé konkurenci 9. místo a titul úspěšný řešitel. Všichni soutěžící dostali pěkné upomínkové předměty a diplomy.
Jiřina Drábová, doprovázející učitelka